Největším pozitivem zápasu je ukončení jarního čekání na body. Jinak to byl spíš boj. Oběma týmům nejde upřít snaha a intenzita hry, ale pěkných fotbalových akcí bylo pomálu. Naši hru doprovázela spousta nepřesností a za všechny určitě nemohlo druhé jarní setkání s přírodní trávou.

Jarní zdravotní patálie zjevně nemají konce a během týdne jsme přišli o tři hráče kvůli zranění kotníku. Kromě hráčů z U19 nám opět na výpomoc dorazili dva kluci z U15 a zejména Michera si užil křest ohněm, když na druhý poločas musel do brány.

Do Vysokého Mýta jsme jeli s vědomím, že si poprvé od konce října zahrajeme na přírodní trávě a velkým odhodláním ukončit jarní bodové trápení. Na rozdíl od zápasu U19, který se odehrál na hlavním hřišti, jsme se museli spokojit s menším a hrbolatějším hřištěm záložním. Do jaké míry to byl taktický záměr pořadatelů se můžeme jenom domnívat.

Očekávaný těžký začátek jarní části soutěže se bezezbytku potvrdil. Úzký kádr kosí častá zranění a nemoci, a tak v zápasech musí nastupovat nejen hráči, kteří již byli posunutí do U19, ale navíc jsme rádi za pomoc kluků z U15. Po nezdarech z úvodních dvou kol nás navíc čekaly dva zápasy s týmy z top 4. V pátém kole doma se Žižkovem body nevisely vysoko, ale srazily nás chyby a lacino inkasované góly.