„Po odloženém minulém kole jsme sehráli první jarní utkání na hřišti Hlízova. Měli jsme k dispozici sedm hráčů z A týmu a brankáře Vlčka k tomu. Bodů máme málo, takže tuto pomoc vítám a zároveň si myslím, že to tak má být,“ uvedl trenér čáslavské juniorky Vratislav Junek a pokračoval: „Hráči z A týmu potřebují hrát a žádný trénink jim nedá to, co zápas, byť na nižší úrovni než by si přáli,“ přidal další svůj postřeh.

„Juniorka má momentálně v tomto ročníku tak málo hráčů, že by to stejně ani jinak nejspíš nešlo. Co mně dělá velkou radost, jsou dvě věci. Za prvé mám pocit, že si jdou opravdu rádi zahrát a pomoci a za druhé se mi zdá, že i kluci z juniorky je upřímně berou mezi sebe. Často bývá situace opačná, hráči z A týmu to berou jako jakousi potupu a degradaci a naopak kmenoví hráči juniorky cítí křivdu, že někdo cizí jim bere místo. Zatím musím říct, že fungujeme jako klub a klub je vždycky víc než jedinec,“ zdůraznil.

„V tomto utkání jsme tím pádem byli favorité a v prvních deseti minutách jsme mohli vést, když po úniku Hanicha domácí brankář jeho střelu vyrazil před sebe a nakonec se štěstím vytáhl i dorážku Marka. Snažili jsme se hrát kombinačně, ale bylo to těžké, balon moc neposlouchal. Je znát, že tráva ještě není ani válcovaná ani posekaná a po zimě to není srovnané. Na to doplatili domácí, kdy balon zahraný gólmanovi přeskočil o drn přes jeho nohu a dobíhající Kurka snadno zakončil do prázdné branky. Druhý gól vstřelil Ronovský z malého vápna a do kabin jsme šli za stavu 2:0,“ popisoval trenér Čáslavi.

„Ve druhé půlce bylo prvních deset minut ještě celkem dobrých a po další chybě domácího hráče, který při chybném odkopu přesně trefil na vápně Ronovského a ten z první uklidil balon do sítě, jsme vedli o tři branky. Stav 3:0 a zdálo se, že se není čeho obávat. Bohužel jsme přestali úplně hrát, neudrželi jsme balon, a byli jsme v této fázi horším týmem. Nebyli jsme schopni přelézt půlku a byli jsme po zásluze potrestáni gólem na 3:1. Místo toho, abychom se uklidnili a vrátili se k původní hře, tak jsme ztratili trochu sebevědomí a bohužel neustálé napadání soupeře, kdy nemáme míč nás stálo hodně sil a bylo to vidět. Najednou jsme toho měli plné zuby a už jsme tak dobře hráče nedostupovali a vznikali tam díry v obraně,“ konstatoval.

„Naštěstí čas hrál pro nás a i když se nastavovalo sedm minut, soupeř už se stavem utkání nic neudělal. Bohužel ve druhé půlce jsme si žádnou šanci vlastně nevytvořili. Nutno přiznat, že dva góly nám soupeř věnoval, nicméně body jsou naše a pro ty jsme jeli,“ uzavřel čáslavský trenér.