Soutěž jste projeli naprosto suverénně a hladce. Postup jste měli v kapse dlouho před koncem sezony. Čekal jste, že to bude takto spanilá jízda?

Nečekali jsme to. Soutěž krajský přebor mužů ve středočeském kraji je náročná a nevyzpytatelná soutěž. Rozhodla kvalita našeho kádru, udrželi jsme si formu celých třicet kol, vyvarovali jsme se propadů. Prohráli jsme pouze poslední podzimní utkání na hřišti Psár. Vážíme si toho, uhráli jsme osmdesát jedna bodů a s náskokem osmnácti bodů vybojovali zasloužený postup do divize.

Dost dlouho se vás držela Velim. Nebál jste se toho, že by vás mohla potrápit ještě mnohem více?

Velim hrála velice dobře, má zkušené hráče a trenéra. Rozdíl byl v tom, že jsme měli širší kádr hráčů. Když nám vypadli pro zranění klíčoví hráči, dokázali jsme je nahradit. Velimi se v průběhu jara zranili Šourek, Vocel, Hanich a další, a oni neměli adekvátní náhradu, začali ztrácet bodově a nakonec propadli na třetí místo.

Přestože jste skoro pořád vyhrávali, byl jste dost často kritický. Jak to nesli hráči?

Ano, máte pravdu, vyhrávali jsme, ale výkony některých hráčů nás opakovaně zklamali. Jako trenér jsem náročný k sobě a nebráním se konstruktivní kritice a to samé očekávám od hráčů. Hráč, který se nechce zlepšovat, pracovat pro tým a klub, nemá v mém týmu místo a musí dřív nebo později odejít do jiného klubu. Jen chci zdůraznit, konstruktivní kritika musí mít úroveň, nesmíme si jí zaměňovat za urážky.

Kromě přeborníka kraje jste vyhráli také krajský pohár a získali tak double. Byl to také váš cíl?

Ano, chtěli jsme vyhrát double, fotbal hrajeme proto, že nás baví a chceme vyhrávat a zvedat trofeje.

Najdete na velice úspěšné sezoně něco, co váš naštvalo nebo zklamalo?

Neřekl bych, že mě něco zklamalo. Jen jsem byl zaskočený rozdílnou kvalitou hracích ploch a zázemím některých klubů. Velikost kabiny hostů v Psárech, velikost a kvalita hřiště v Poříčanech. Po vyhraném poháru v Rakovníku jsme očekávali, že SKFS podpoří naší účast finančně, například zaplacením faktury za autobus. Domácí dostali dvacet tisíc korun, my nic.

Zpočátku jste se tak trochu trápili střelecky, asi to byla daň za to, že tým musel stále vyhrávat. Nakonec se nejlepším střelcem soutěže stal Aleš Chábera. Byla ofenziva vaší nejsilnější stránkou?

Ano, všechny zápasy měly podobný scénář. Nastupovali jsme s povinností vyhrát. Měli jsme herní převahu, ale bohužel v úvodu utkání jsme neproměňovali vyložené šance. Soupeř kladl odpor, my byli nepřesní, nervózní. Jak šel čas, většina soupeřů odpadla fyzicky a my jsme v průběhu druhého poločasu soupeře deklasovali. Ano, ofenzíva a střelecká dispozice zejména Aleše Chábery, to byl faktor X, v tom jsme byli rozdíloví. V soutěži jsme vstřelili 109 branek.

Předpokládám, že po tak skvělé sezoně budete u týmu pokračovat. Řešil jste i jiné nabídky?

Ano, budu pokračovat. S panem Svobodou máme ústní dohodu. Máme společné sportovní cíle. O jiných nabídkách neuvažuji, mám tady rozdělanou práci a těším se na další sezonu, na divizi.

Vypadá to, že budete mít hodně velké ambice i v divizi, už jste přivedli dost posil. Je to tak?

Mužstvo potřebujeme posílit a doplnit. Naším cílem je vytvořit konkurenci na postech, zlepšit tréninkový proces a dobře se připravit na divizní soutěž. Nechceme hrát druhé housle, chceme čeřit vody a hrát na špici divize.

Zdroj textu: Kutnohorský deník, Vladimír Malinovský