V sobotu 19. 10. museli čáslavští vstávat brzy, protože jejich další soupeř byl Náchod. Na dlouhou cestu se vydali v očesané sestavě, ale přesto s vidinou zisku bodů. Do brány musela zaskočit Vanda, protože oba brankáři byli ze hry. Zápas byl, co se týče šancí vyrovnaný, ale bohužel čáslavští zahodili, co se dalo. Naopak Náchod své šance proměnil a nedal hostům šanci na zisk bodů.
Po postupu v Planeo Cupu čekal čáslavské další druholigový soupeř, a to ČAFC Praha. Hosté měli tři body v tabulce a vítězstvím by se dotáhli na Čáslav, která měla šest bodů. Již v úvodu utkání se čáslavští ujali vedení, které do konce zápasu nepustili. I když se hosté v úvodu druhé třetiny domácím přiblížili, čáslavští dokázali odpovědět a gólový rozdíl navýšit. Tři body zůstaly v Čáslavi.
Ve druhém předkole Planeo Cupu se čáslavští vydali na úplně druhou stranu, než jsou zvyklí ze své soutěže, a to do Hlinska. Tentokrát se hrálo o tři postupová místa, a tak čáslavští měli padesáti procentní šanci postoupit. Ale nikdo jim postup nedal zadarmo. Nakonec po dvou prohrách a třech výhrách se čáslavští se ziskem devíti bodů usadili na třetím místě a postoupili do závěrečné kvalifikace.
V dalším kole druhé ligy mladších žáků kategorie U13 přivítali čáslavští na svém hřišti Vyžlovku. Soupeř měl stejně bodů jako Čáslav, a tak svému soupeři chtěla v tabulce odskočit. Čáslavští se nechali zviklat tím, že soupeř obdržel hodně branek. Tak si mysleli, že to bude jednoznačný zápas. První třetina tak, ale nevypadala. Až ve druhé třetině domácí zabrali, a nakonec soupeři nastříleli 15 branek.
Liberec Trophy – poměřili jsme síly s týmy z Polska a Česka
Společně s U12 jsem na závěr dlouhé a náročné sezóny vyrazili na mezinárodní turnaj do Liberce. Hlavním cílem bylo nabrat nové zkušenosti, poměřit si síly a natrénované dovednosti se zahraničními soupeři a pokusit se uhrát umístění na bedně.
Hned v sobotu nás čekaly čtyři zápasy po čtyřiceti minutách, slušná nálož, kterou jsme odehráli v rozmezí čtyřech hodin. Kluci vstoupili do turnaje nebojácně a s odhodláním uspět, a hned první zápas na hřišti naprosto dominovali a hráli ve vysokém tempu – výhra 3:0.
Druhý zápas borci malinko podcenili a od začátku tahali za kratší konec lana, ale neskutečně bojovali až do konce a v krásném zápase prohráli 0:2. Třetí zápas bolel, hlavně diváky a jejich oči, od nás to byl nejméně povedený výkon za celý turnaj, ale i tak to stačilo k vítězství 3:1. No a sobotní den jsme zakončili smolnou prohrou 0:1, kdy jsme dostali branku v poslední minutě z penalty. Tento zápas jsme hráli výborně, kluci hráli na hraně fyzických možností a tím se krásně projevily naše nedostatky jak technické, tak i taktické. To se nejvíce projevilo právě v poslední minutě kdy jsme technicko-takticky nezvládli ubránit čtvrtý roh v řadě a byla z toho jasná penalta. Každopádně před kluky smekám a velmi kvalitní výkon.
Neděle byla taková utrápená. Nejdříve jsme hráli proti liberecké U13, která byla úplně na jiné úrovni a protože jsme si to s nimi šli rozdat na férovku, tak jsme dostali slušný klepec. Kluky odhodlání neopustilo a do posledního zápasu jsme šli s vírou ve vítězství. Hráli jsme výborně jen po vápno, tam jako kdybychom nevěděli co dělat, vznikaly velké chyby a soupeř do otevřené obrany podnikal brutálně efektivní protiútoky – 5 střel, 5 branek. Poté se ještě polský tým uchýlil ke zdržování hry, provokování, diskuzí s rozhodčím atd.. No moc fair play to nebylo. Klukům to poměrně pokazilo jinak velmi dobrý dojem z turnaje…
Pro všechny mé hráče, kteří na turnaj odjeli, to byla velká škola. Velký turnaj, výborná organizace, silní soupeři z Polska a Česka, parádní prostředí, profesionální přístup.
Vzájemná podpora s U12 byla neskutečná!!! To jak nás mladší kluci podporovali, fandili bylo parádní. A my jsme jim to zase vraceli, úžasné propojení a klubová soudržnost.