Další existenční utkání mají před sebou fotbalisté Čáslavi. Na stadion Pod Hrádkem přijede v neděli 5. května asi aktuálně nejtěžší možný soupeř z Velkých Hamrů, který v jarní části sezóny získal již 21 bodů a po zaváhání v úvodním kole s celkem Kosmonos (prohra 0:1) má za sebou šňůru sedmi vyhraných zápasů v řadě za sebou! Hamry v aktuální tabulce figurují na druhém místě, Čáslav je patnáctá.
Každý bod se může hodit, každý gól, především ten vítězný, se bude počítat. Divizní fotbalisté Čáslavi bojují v jarní části sezony o záchranu v soutěži, po podzimu měli ve skupině C pouhých sedm bodů a byli předposlední. To jsou sice nadále, ale jejich bodový účet je momentálně osmnáct bodů. A soupeři před nimi na dostřel. V posledním kole si tým připsal třetí výhru z posledních čtyř zápasů, když porazil 2:0 Slavii Hradec Králové na jejím trávníku. A oba góly dal mladý útočník Aleš Chábera. Díky tomu se stal jednadvacetiletý forvard Osobností Deníku.
Fotbalisté Čáslavi v dalším divizním kole zavítali do Hradce Králové. Na skvěle připraveném pažitu hradecké Slavie předvedli Čáslavští velmi dobrý výkon a po dvou brankách Chábery si odvezli všechny tři body!
Fotbalisté Čáslavi propásli ideální příležitost na to dostat blízké tabulkové sousedy v boji o záchranu pod tlak. Na domácím hřišti totiž Čáslavští nedokázali vstřelit Hlinsku více než jednu branku, a to ve výsledném zúčtovaní stačilo pouze na remízu 1:1. Bod je pod dvou výhrách v řadě pro svěřence Romana Kučery málo …
Nový čáslavský trenér Kučera pomohl řadě fotbalistů k profesionální kariéře
Tento měsíc oslaví kulaté jubileum, bude mu rovných šedesát let. A kulatiny bude už moci slavit se svým novým týmem. Fotbalový trenér Roman Kučera přijal pozici hlavního trenéra divizní Čáslavi. S tou bude v jarních odvetách bojovat o záchranu, což bude pro něj i celý klub hodně složité. Na podzim totiž Čáslav získala pouhých sedm bodů. Teď je na novém kouči a jeho svěřencích, jak se s tím popasují. Ve své kariéře toho zažil více než dost, trénoval první, druhou i třetí ligu, působil v mládežnických reprezentacích nebo jako šéftrenér mládeže v Jihlavě. O své trenérské kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro Kutnohorský deník.
Přijal
jste novou výzvu v podobě angažmá v divizní Čáslavi,
kde vás v jarní části čeká hodně tuhý boj o záchranu.
Tým má jen sedm bodů. To nebude vůbec jednoduché…
Ano, situace není jednoduchá, ale co je jednoduché. Věříme,
že tuto výzvu zvládneme a po skončení soutěžního ročníku
budeme slavit záchranu v soutěži. Kdybych tomu nevěřil,
nebyl bych v Čáslavi.
Jak jste zmínil, vy věříte, že se vám podaří
divizi zachránit. Bude potřeba, aby si hodně věcí sedlo. Co bude
podle vás to nejdůležitější?
Nejdůležitější je připravit tým tak, aby začal vyhrávat.
Půjdeme zápas od zápasu, musíme bodovat a uhrát tak dvacet pět
až dvacet sedm bodů. Matematika je neúprosná. Stávající kádr
chceme doplnit o tři až čtyři zkušené hráče, kteří
nejsou poznamenaní neúspěšnou podzimní částí. Hlavní úkolem
je připravit tým nejen kondičně, ale zejména herně-takticky.
Důležitá bude i psychická odolnost a týmová soudržnost.
Samozřejmě musíte mít i potřebnou dávku štěstí. Musí
se nám vyhýbat zranění, nemoci.
Máte za sebou bohatou trenérskou kariéru, dokonce jste
byl šest zápasů jako hlavní trenér v prvoligové Jihlavě.
Jak na angažmá v nejvyšší soutěži vzpomínáte?
Na působení v Jihlavě vzpomínám v dobrém. Trénoval
jsem v Jihlavě více než dvacet let, prošel jsem všechny
kategorie. V letech 2014 - 2016 jsem dva a půl roku
působil u A týmu v první lize. Podzim 2014 jsem
vedl A tým jako hlavní trenér. V tomto období se nám
dařilo,vyhrávali jsme, dařilo se. Vzpomínám, porazili jsme
například doma Slavii Praha. Prohráli jsme až poslední podzimní
zápas s budoucím mistrem Spartou Praha. Bylo vyprodáno,
fotbalem žila celá Vysočina. V průběhu mého působení
v roli asistenta jsme se zachraňovali, ale vždy jsme to
zvládli. Do týmu jsme zabudovali řadu mladých hráčů,
odchovanců, kteří se prosadili v dalších klubech. Například
Tecl, Masopust, Kliment, Kopic, Kučera. V letech 2018 -
2020 jsem řídil klubovou akademii. Nastartovali jsme koncepci
rozvoje mladých hráčů v RFA a KA. Byla to další cenná
zkušenost.
Za své krátké působení v roli hlavního kouče
jste byl dvakrát nominován na trenéra měsíce. To bylo určitě
příjemné ocenění vaší práce…
Ano, vzpomínám rád na toto období. Když se daří, je to
příjemné, ale teď už je to opravdu historie.
Před deseti lety jste dostal cenu pro nejlepšího
trenéra v juniorské a dorostenecké kategorii. Co to pro vás
znamená?
Bylo to ocenění práce trenérů v klubu, ve kterém jsem
pracoval. Byl jsem jedním z nich, který pomohl řadě hráčů
k profesionální kariéře. Jména Vydra, Tecl, Gebre, Kopic,
Kliment, Klíma, Masopust, Kučera a další. V mládežnických
reprezentacích jsem v té době vedl Čermáka, Ševčíka,
Zímu, Luftnera, Juliše, Trávníka… Byl to poslední tým, který
postoupil na mistrovství světa v Mexiku.
Berete angažmá v Jihlavě za svůj vrchol, nebo to
je to dvouleté působení jako hlavní kouč reprezentační
šestnáctky, nebo role asistenta u repre U 18 a U19, kde
jste působil čtyři roky?
Neberu to tak. Všechna angažmá byla zajímavá a hodně jsem se
naučil. Dělal jsem práci, která mě bavila.
Jak jste se k trénování vůbec dostal?
Jako vystudovaný učitel - vystudoval jsem geografii s tělesnou
výchovou - jsem neměl žádné ambice. Začal jsem trénovat svoje
děti, zároveň jsem začal trénovat muže na vesnici. Postupně
jsem jako trenér prošel Havlíčkovým Brodem, Ždírcem nad
Doubravou, Jihlavou… Vystudoval všechny licence, včetně UEFA
mládež, ale i UEFA dospělí. Začal jsem pracovat jako
profesionální trenér KFS Vysočina, zaměstnanec FA v RFA a
KA. Trénoval jsem divizi, třetí ligu, krátce druhou a první
ligu. K tomu přišly nabídky k reprezentacím.
Vaše kariéra trenéra je pestrá a bohatá, ale co vaše
hráčská kariéra. O té možná fotbaloví příznivci moc
nevědí…
Ano, to je pravda. Jako hráč jsem hrával krajské soutěže na
vesnicích, na vojně divizi ve Slaném. V Havlíčkově Brodě
jsem hrál futsalovou ligu. Rozhodující pro mě byl osobní život,
ve dvaadvaceti jsem měl rodinu, začal jsem stavět dům a
důležitější než fotbal bylo samozřejmě studium a rodina.
ROMAN KUČERA
Bydliště: Havlíčkův Brod
Narozen: 23. ledna
1964
Zaměstnání: učitel
Znamení: Vodnář
Záliby:
Sport, kultura
Oblíbené jídlo: ryby
Oblíbené pití:
Plzeňské pivo
Oblíbený film: Forrest Gump
Oblíbená
hudba: Divokej Bill