Fotbalisté FK Čáslav si minulý víkend zajistili postup do 3. ligy a oslavy nyní pokračují na domácím stadionu. V neděli 31. května od 17:00 přivítá A-tým na stadionu Pod Hrádkem celek Vysokého Mýta. Součástí utkání bude také tradiční celoklubová akce FANDÍME SPOLEČNĚ.
Poslední krok bývá ten nejtěžší. Čáslavští fotbalisté ho podle očekávání zvládli, a to tři kola před koncem soutěže. V dalším zápase 4. ligy (divize) porazili poslední Dobrovici a mohli s předstihem oslavit postup do třetí ligy. Tuto soutěž budou hrát po deseti letech. K výhře našlápli v prvním poločase, po němž vedli už čtyřbrankovým rozdílem. Mrzet je nemusí ani polevení ve druhém dějství. Hattrickem ověnčil postup útočník Zvolánek.
Tah na branku jim nechybí. Fotbalisté Čáslavi udělali další důležitý krok k postupu ze 4. ligy (divize) o soutěž výš. V čele tabulky si po těsném vítězství na půdě Trutnova udrželi osmibodový polštář před druhými Horními Ředicemi. Podle slov trenéra Kučery to ale bylo opět těžké utkání. V něm otevřel skóre čáslavský Mahr, pojistku přidal exligista Fousek. Domácí čtvrt hodiny před koncem snížili, hosté ale tři body uhájili.
Propastný rozdíl osmadvaceti bodů dělil v tabulce 4. ligy (divize) skupiny C před vzájemným soubojem fotbalové týmy Svitav a vedoucí Čáslavi. A tento rozdíl se také projevil na konečném výsledku. Hostující borci potvrdili roli favorita a zvítězili tříbrankovým rozdílem. Dva góly dal exligista Fousek, po jedné přidali mladíček Holý a poté ještě Komma. Domácí jen upravili stav na konci a připravili gólmana Vyhnánka o čisté konto.
Jednou z nových posil divizní Čáslavi je třicetiletý fotbalista Jindřich Kučera, který mimo jiné nakoukl v dresu Jihlavy do nejvyšší soutěže. Svá nejlepší léta prožil šikovný středopolař v druholigové Chrudimi, vyzkoušel si také na několik sezon zahraniční angažmá v Rakousku. A nyní bude spolu se svými novými spoluhráči usilovat o to, aby se v Čáslavi hrála divize i v další sezoně. „Jsme si vědomi toho, že nás nečeká nic jednoduchého, proto bude důležité načasování formy každého hráče, protože od prvního jarního kola budeme hrát takřka o všechno,“ říká v rozhovoru Deníku Kučera.
Několik posledních sezon jste odehrál v Rakousku. Jaké to byly sezony z vašeho pohledu?
Nejraději vzpomínám na Amaliendorf. Byl to můj první rakouský klub, naučil jsem se tam německy, vytvořili jsme s klukama dobrou partu a i na hřišti jsme se z bojů o záchranu posunuli do popředí tabulky. Následně ve Zwettlu i v Eggenburgu jsme hráli o záchranu, bylo to náročné, ale pokaždé jsme to zvládli, takže to mohu hodnotit také pozitivně.
Kde jste s fotbalem začínal a kdo vás k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal v Havlíčkově Brodě a k fotbalu mě přivedl dědeček, který pro brodský klub pracoval. V Havlíčkově Brodě jsem na hřišti takřka vyrostl a hrozně rád se tam vracím.
Působil jste v nejvyšší soutěži v dresu Jihlavy. Jak na tato angažmá mezi profesionály vzpomínáte?
V Jihlavě jsem byl půl roku v A týmu za trenéra Komňackého, kde jsem nastoupil do jediného zápasu. V něm jsem zaznamenal také asistenci. Jediný start v lize, ale určitě to byl můj splněný sen od dětství zahrát si ligu.
Vy jste jako mladý také utrpěl zranění, které vás ve vaší kariéře přibrzdilo. Myslíte si, že jste to mohl dotáhnout dál, nebýt zdravotních potíží?
Ano, rok jsem měl problémy s třísly. Nemyslím si, že mě to přibrzdilo. Naopak mě to pomohlo si v telecích letech si uvědomit, co pro mě fotbal znamená a o to víc jsem po zranění zabral.
Po tom zranění jste celkem za krátkou dobu naskočil do ligy…
Po zranění jsem šel na hostování do krajského přeboru do Havlíčkova Brodu a o rok déle jsem nastoupil do ligy. Takže mi to spíš pomohlo.
Prošel jste mnoha kluby. Kde jste se cítil nejlépe a kde jste si zahrál nejlepší fotbal?
Nejlépe jsem se cítil v Chrudimi pod vedením trenéra Jirouska. Dařilo se nám, sešla se skvělá parta kluků. Tam jsem zažil svá nejlepší fotbalová léta po všech směrech.
Zažil jste okolo sebe také velké množství výborných fotbalistů. Dokážete vybrat toho nejlepšího?
Jednoznačně Honza Šimák, se kterým jsem se potkal na Střížkově. To bylo opravdu něco neuvěřitelného.
S kým jste si na hřišti a mimo něj nejvíce rozuměl?
Fotbalista Jindřich KučeraZdroj: archiv J. KučeryV každém týmu jsem si našel kamarády, se kterými jsem v kontaktu dodnes. Ale řeknu Dana Nešpora. Známe se od dětství. Můj strýc ho trénoval jako malého v Havlíčkově Brodě, já mu podával balony a po letech jsme se s Danem potkali na Střížkově a začali spolu podnikat.
Nyní budete působit v divizní Čáslavi, kde se sejdete právě s kamarádem a parťákem Danielem Nešporem. Hrál jeho příchod do Čáslavi velkou roli ve vašem rozhodování?
Samozřejmě jsme to spolu probírali. Oslovil nás náš známý trenér, který nás už dříve vedl v Jihlavě. Shodli jsme se s Danem, že je to pro nás výzva a na nabídku kývli.
Mužstvo čeká perné jaro, bude si muset sednout spousta věcí. Co bude to hlavní, abyste divizi pro Čáslav zachránili?
Pracujeme na tom, abychom složili co nejlepší tým, aby si vše sedlo a tým fungoval, jak má. Jsme si vědomi toho, že nás nečeká nic jednoduchého, proto bude důležité načasování formy každého hráče, protože od prvního jarního kola budeme hrát takřka o všechno.
Bydliště: Havlíčkův Brod
Narozen: 28. října
1993
Zaměstnání: OSVČ
Znamení: štír
Záliby:
tenis, golf, hokej
Oblíbené jídlo: svíčková
Oblíbené
pití: Coca cola
Oblíbený film: Lotrando a Zubejda
Oblíbená
hudba: Karel Gott
