Dal jste tři branky během osmi minut. Povedlo se vám něco podobného už někdy?

Myslím, že povedlo. Bylo to někdy v mládežnickém věku, možná v dorostu, ale už si to přesně nepamatuji kdy a proti komu to bylo.

Který z gólů byl nejlehčí a který vám dal nejvíce zabrat?

To záleží na divácích, který se jim nejvíce líbil. Za mě to byl ten první, kdy jsem vybojoval míč, obránce soupeře malinko podklouzl a já šel ze strany na gólmana a dal jsem to placírkou podél něj. A nejvíce mi dal zabrat ten třetí. To jsem se soustředil, abych dobře trefil míč a skončilo to v bráně, protože míč nešel po zemi, ale malinko skákal. Kdy jsem měl z levé strany souboj s obráncem a hlavou jsem si to dal před něj.

Co na na váš počin říkali spoluhráči?

Gratulovali mi a byli rádi, že se vyhrálo. A my jsme mohli jít slavit do kabiny.

Bude vás stát hattrick něco do hráčské kasy?

Ano bude. V týmovém ceníku za toto musím dát pět stovek do kasy. Kasa se pak vybírá na zápisné nebo rozlučky.

Prošel jste už řadou klubů. Kde se vám líbilo nejvíce a kde jste si nejvíce užívat fotbal?

Hodně jsem si oblíbil období v Hradci Králové, kdy jsem končil dorost a hrálo se v nově vybudovaném tréninkovém areálu Bavlna. A samozřejmě teď v Čáslavi, kde se mi daří a můžu pomoct klubu, abychom hráli hezký fotbal a chodilo se na nás dívat hodně lidí.

S kým si na hřišti a mimo něj nejvíce rozumíte?

Po lidské stránce si rozumím s každým v kabině a po té fotbalové je důležité si na lajně rozumět s bekem, když hraji záložníka. To je potřeba, aby ta naše strana byla nebezpečná a my jsme tak pomohli týmu v každém zápase.

Zdroj: Kutnohorský deník, Vladimír Malinovský.