Po roce se vracíte opět do Čáslavi. Co vás k tomu vedlo?

Do Čáslavi mě přivedla především touha hrát za klub, který má ambice do budoucna a kde cítím, že mohu být týmu užitečný. Líbí se mi vize klubu a rád bych pomohl Čáslavi dostat se zpět do vyšších soutěží.

Hrál jste nyní rok pravidelně třetí ligu. Není škoda, že jdete ve dvaadvaceti letech o dvě soutěže níž?

Na první pohled to možná jako krok zpět vypadá, ale já to tak nevnímám. Vidím to jako příležitost získat nové zkušenosti v boji o postup a věřím, že společně můžeme dosáhnout skvělých výsledků a do té třetí ligy se dostat zpět i s Čáslaví.

Neměl jste další nabídky?

Pár nabídek se objevilo, ale po zralé úvaze jsem se rozhodl právě pro Čáslav. Hlavním důvodem byla, jak už jsem říkal, vize do budoucna a důvěra, kterou jsem zde cítil. Dále mi ve výběru pomohlo, že už jsem za tento klub hrál a vždycky jsem se tu cítil dobře.

Kádr Čáslavi se za dobu, kdy jste hrál v Živanicích, dost obměnil. Přesto se v kabině potkáte s některými hráči, se kterými jste už hrával. Na koho jste se těšil nejvíce?

Těším se na všechny kluky, se kterými jsem už dříve sdílel kabinu a rád poznám i ty nově příchozí, se kterými jsem ještě nehrál. Každý z nich má něco specifického, co do týmu přináší a nedokážu vypíchnout jen jednoho hráče, protože jsem si vždy rozuměl s každým.

Čáslav chce postoupit zpět do divize, je na prvním místě a očekávají se od ní jen samé výhry. Jste připravený čelit takovému tlaku?

Určitě ano. Fotbal je o tlaku, a právě ten mě motivuje k nejlepším výkonům. Věřím, že společně jako tým zvládneme naplnit očekávání klubu a udělám maximum, abych k tomu přispěl svými výkony.

Úplně první fotbalové krůčky jste dělal v Sezemicích, mládežnická léta jste strávil v Pardubicích. Jak vzpomínáte na své začátky?

Na začátky vzpomínám s velkou nostalgií. Bylo to období, kdy jsem si fotbal zamiloval a kdy mě formovali skvělí trenéři i spoluhráči. Pardubice mi daly pevné základy a naučily mě disciplíně, která je ve fotbale ale i v životě klíčová. Nejvíce bych chtěl poděkovat svým rodičům, kteří mě od malička podporují a pomáhají. Bez nich bych neměl takové možnosti a bůh ví, jestli bych u fotbalu vůbec vydržel.

Jak byste popsal svůj herní styl? Co je vaší nejsilnější zbraní a na čem musíte naopak pracovat?

Myslím si, že moje nejsilnější stránka je obranná činnost, fotbalové myšlení a čtení hry. Naopak bych chtěl zapracovat na lepší koordinaci. Vždy je prostor pro zlepšení.

---

ONDŘEJ HAJNÍK

Bydliště: Sezemice
Narozen: 1. března 2002
Zaměstnání: Dialogix – telefonní specialista
Znamení: ryby
Záliby: sport a hudba
Oblíbené jídlo: špagety carbonara
Oblíbené pití: voda
Oblíbený seriál: Peaky blinders
Oblíbená hudba: pop

Zdroj textu a foto: Vladimír Malinovský, KH Deník. 1xfoto: Karel Jedlička