V neděli dopoledne jsme zajížděli do Prahy na venkovní utkání proti týmu FK Dukla Jižní Město. Hrálo se na dlouhé a úzké umělé trávě, proto jsme se chtěli primárně správně posouvat a pracovat s prostorem a navázat na dobrý výsledek z domácího zápasu proti Vyžlovce.
Po dvoutýdenní pauze jsme se opět představili před domácím publikem, tentokrát proti týmu SK Vyžlovka. Na utkání jsme byli dobře připraveni a chtěli jsme potvrdit dobrou formu z předchozích zápasů. Od úvodního hvizdu bylo jasné, že půjde o ofenzivní podívanou, a fanoušci si rozhodně přišli na své. Naše ofenziva šlapala jako hodinky a kluci na hřišti předvedli týmový výkon, který přinesl nejen krásné góly, ale i zasloužené tři body.
Výsledkově se nám zápas nepovedl, ale herně jsme rozhodně nepropadli. V první půli jsme měli problémy s dlouhými míči za obranu, špatně jsme si rozebírali hráče a chybělo nám lepší zajišťování i zdvojování. Bohužel jsme za to byli třikrát potrestáni, což je problém, který nás trápil už v minulém utkání.
Do posledního zápasu sezóny jsme na domácím hřišti Pod Hrádkem vstupovali s odhodláním předvést pěkný fotbal a rozloučit se s žákovskou kategorií vítězstvím.
Do brány se vrátil uzdravený Bohouš Bednář, na marodce
dlouhodobě Fanda Rajchman, nově Mikuláš Houdek a nemocný Míla
Šanc. Po dobrém výkonu jsme se mohli radovat z nejtěsnějšího
možného vítězství, ke kterému přispěli i střídající hráči
z U14. Na marodku s nakopnutou achilovkou přibyl David
Dražinovský.
Kromě jednoho zaváhání v rozehrávce v prvním
poločase a posledních pěti minut druhého poločasu (roh, dva
trestné kopy) jsme toho hostům před naší bránou moc nedovolili.
Ofenzivní snažení sice přineslo jenom jeden gól, ale hra byla
pestrá – trpělivou rozehrávkou se nám dařilo přenášet
těžiště hry, využívat křídelní prostory a dostávat se do
zakončení. Ve druhém poločase přibylo brejkových situací.
V obou poločasech jsme měli 4 – 5 příležitostí ke
vstřelení branky, které jsme kvůli nepřesnosti nevyužili –
buď jsme trefili brankáře, nebo šla střela mimo bránu. Jediným
úspěchem tak zůstalo zakončení Kuby Vrdského po zemi k zadní
tyči, kterému předcházela skvostná individuální akce Davida
Dražinovského.