Další existenční utkání mají před sebou fotbalisté Čáslavi. Na stadion Pod Hrádkem přijede v neděli 5. května asi aktuálně nejtěžší možný soupeř z Velkých Hamrů, který v jarní části sezóny získal již 21 bodů a po zaváhání v úvodním kole s celkem Kosmonos (prohra 0:1) má za sebou šňůru sedmi vyhraných zápasů v řadě za sebou! Hamry v aktuální tabulce figurují na druhém místě, Čáslav je patnáctá.
Každý bod se může hodit, každý gól, především ten vítězný, se bude počítat. Divizní fotbalisté Čáslavi bojují v jarní části sezony o záchranu v soutěži, po podzimu měli ve skupině C pouhých sedm bodů a byli předposlední. To jsou sice nadále, ale jejich bodový účet je momentálně osmnáct bodů. A soupeři před nimi na dostřel. V posledním kole si tým připsal třetí výhru z posledních čtyř zápasů, když porazil 2:0 Slavii Hradec Králové na jejím trávníku. A oba góly dal mladý útočník Aleš Chábera. Díky tomu se stal jednadvacetiletý forvard Osobností Deníku.
Fotbalisté Čáslavi v dalším divizním kole zavítali do Hradce Králové. Na skvěle připraveném pažitu hradecké Slavie předvedli Čáslavští velmi dobrý výkon a po dvou brankách Chábery si odvezli všechny tři body!
Fotbalisté Čáslavi propásli ideální příležitost na to dostat blízké tabulkové sousedy v boji o záchranu pod tlak. Na domácím hřišti totiž Čáslavští nedokázali vstřelit Hlinsku více než jednu branku, a to ve výsledném zúčtovaní stačilo pouze na remízu 1:1. Bod je pod dvou výhrách v řadě pro svěřence Romana Kučery málo …
Z tisku: Daniel Turyna o svém silvestrovském excesu: Byla to hrozná blbost
Daniel Turyna, odchovanec Peček a talentovaný fotbalista s bohatou kariérou, otevřeně hovoří o svém kontroverzním silvestrovském výroku a následném trestu. V rozhovoru pro Deník reflektuje své chyby a dává nahlédnout do svého fotbalového života.
Byl považován za obrovský talent, v devatenácti letech vyhrál
s pražskou Spartou dorostenecký titul. Na Slovensku si zakopal druhou
ligu, patřil čtyři roky do mládežnických reprezentačních výběrů. Dokonce
dal dva góly Švédsku a Portugalsku a jeden Německu. Jako mladý byl
nechtěný ve Slavii, tak přestoupil k největšímu rivalovi na Letnou. Na
přelomu roku také prožil hodně složité období, kdy na sociálních sítích
vyjádřil na Silvestra nenávist k židům a musel čekat na trest od
fotbalové etické komise. Teď v zimě přestoupil brzy šestadvacetiletý
fotbalista Daniel Turyna z třetiligových Záp do divizní Čáslavi. O tom
všem vypráví fotbalový útočník v rozsáhlém rozhovoru Deníku.
Konec roku a začátek toho nového pro vás byl dost dramatický
poté, co jste na sociálních sítích vyjádřil nenávist k židům. Jak celou
kauzu berete s odstupem času?
Byla to hrozná blbost. Ale chybami se člověk učí celý život.
Od etické komise jste vyfasoval pokutu padesát tisíc korun a
dvacet hodin prospěšných prací. Čekal jste takový trest nebo jste se
třeba obával toho, že dostanete zákaz činnosti na delší dobu? Ve hře
bylo až pět let…
Vůbec jsme nevěděl, co od toho čekat. Předvolání mi přišlo hned na začátku roku, ale sezení bylo až koncem ledna. Takže dost nepříjemné čekání bez nějakého přiblížení k trestu.
Vy jste u etické komise vypovídal v tom směru, že jste byl o silvestrovském večeru pod vlivem alkoholu a že šlo o sázku…
Ano, tak přesně to bylo.
Už víte, jaké prospěšné práce budete vykonávat?
Mělo by se jednat o prospěšné práce ve fotbalovém prostředí, takže předpokládám nějaké trénování dětí. Ale nevím to jistě.
Pojďme k vaší kariéře. Na to, že vám je teprve pětadvacet
let, toho máte za sebou více než dost. Kterou část své kariéry berete
jako zatím tu nejúspěšnější?
Nejúspěšnější je určitě sezona U19 ve Spartě, kde jsme získali titul
deset kol před koncem soutěže a stal se ze mě důležitý hráč
reprezentace. Potom hned rok další, kdy jsem hostoval ve slovenské
Senici, kde jsem nakoukl do dospělého fotbalu.
Foto: Daniel Turyna v dresu pražské Sparty. Zdroj: www.sparta.cz
Prošel jste řadou klubů, zahrál si třeba první ligu na Slovensku nebo druhou ligu v Česku. Kde jste se cítil nejlépe?
Nejlíp jsem se cítil právě na Slovensku, kde byla super parta a poznal jsem spoustu přátel, se kterými jsem v kontaktu dodnes.
Jak už jste zmínil, s dorostem Sparty Praha jste získal titul mistra republiky. Jak na toto období vzpomínáte?
Bylo to super období. Měli jsme v týmu přes deset reprezentantů a byla obrovská konkurence. To mě posunulo asi nejvíc.
Musíme vzpomenout také čtyři sezony, v nichž jste patřil do
reprezentačních kádrů od sedmnáctky až po dvacítku. Zúčastnil jste se
Mistrovství Evropy hráčů do devatenácti let, kde jste se blýskl dvěma
góly do sítě Švédska…
Do U17 jsem nakoukl úplně poprvé a nebylo to úplně nejlepší období.
Trápilo mě dlouho zraněné koleno a nepatřil jsem do základní sestavy.
V U18 mi sedl trenér Hoftych a dostal jsem se do základní sestavy a
některé zápasy jsem nastupoval i s kapitánskou páskou. V U19 jsme měli
super trenéra Suchopárka, se kterým se nám podařilo postoupit na Euro
přes dvě těžké kvalifikace v domácím prostředí. Euro se mi celkem
podařilo, vstřelil jsem v úvodním utkání se Švédskem dva góly. V U20
jsme se spojili se silným ročníkem 97 a cítil jsem se velmi dobře. Na
prvním srazu jsem dal dva góly Portugalsku a jeden Německu.
Vy jste se do velkého fotbalu vydal z Peček, kde jste začínal. Kdo vás k fotbalu přivedl a jak vzpomínáte na svoje začátky?
Tak fotbal mě bavil úplně od mala. Vedli mě k tomu rodiče a děda se strejdou, kteří mě potom vozili i do Prahy na tréninky.
Brzy jste se ale ze Slavie stěhoval ke konkurenci do Sparty,
výměnou za Jana Kuchtu. Jak jste to tenkrát jako hodně mladý vnímal?
Ve Slavii jsem se nepohodl s trenérem, který mě vyřadil z kádru. Dost
mě to mrzelo, protože jsem byl ve Slavii od sedmi let a měli jsme super
partu a měl jsem i dobré vztahy s hodně trenéry na Slavii. Chtěli mě
přesunout o ročník výš, ale trenér, který mě vyřadil z kádru řekl, že
bych to měl jako odměnu, že s tím nesouhlasí. Tak mi řekli, ať si najdu
hostování. Sparta byla jediná možnost, která by mě dokázala posunout,
tak jsem zvolil tuhle cestu. A nejspíš mi to i znovu nastartovalo
kariéru díky trenérovi Kriegovi.
Zahrál jste si z řadou výborných fotbalistů. Kdo z nich byl
podle vás ten nejlepší a s kým jste si na hřišti nebo mino něj rozuměl
nejvíce vy?
To je hrozně těžká otázka, jelikož jsem prošel fakt hodně kluby a všude byl nějaký nadstandardní hráč.