Podzimní soutěžní derniéra nás čekala na umělce Malšovické arény v Hradci Králové, kde jsme od první minuty potvrzovali roli zápasového favorita. Domácí zaslouží uznání za herní pojetí, kdy se snažili konstruktivní rozehrávkou dostávat míče na urostlé a rychlé útočníky. Kluci ale předvedli takový výkon, že si Třebešští míče moc neužili.

V předposledním dílu podzimní porce soutěžních utkání jsme přivítali bezkonkurenční vedoucí tým naší divizní skupiny FTA Praha. Zápasu dvou technických mužstev by určitě prospěl kvalitnější terén, ale čáslavská realita je bohužel daná – umělka již více než rok na zápasy nepoužitelná, travnaté plochy v problematickém stavu. Terén na atleťáku dokázal potrápit hráče obou mužstev, ale i přesto byl k vidění zajímavý zápas.

Tak tenhle fotbal měl říz. Byť jsme se před zápasem i v jeho průběhu museli potýkat se zraněními hráčů, diváci na chrudimské umělce viděli zápas, který bavil. My jsme měli míč víc na svých kopačkách, chrudimští kvalitně bránili a hrozili rychlými kontry.

Na začátku svitavské mise jsme zažili menší komplikaci s porouchaným autobusem - po výsadku na kraji města následovala procházka mlhou zahalenými ulicemi a náměstím k umělce na druhém konci Svitav. Po předzápasovém rychlokurzu přípravy a zahájení utkání přišla zapeklitost větší – váhavá rozehrávka, ztráta míče na vlastním vápně a v 1. minutě prohráváme 1:0.

V prvním poločase jsme měli míč více na svých kopačkách a dobývali hluboký obranný blok hostů, kteří dobře bránili a hrozili z brejků, případně z následných rohů.

Zápas s posledním týmem tabulky přinesl naši vytrvalou herní převahu, ze které jsme si vytvořili nespočet příležitostí ke vstřelení branky.

Souboj dvou týmů, které až do předcházející středy měly plný počet bodů, se kvůli stavu domácí hrací plochy odehrál na hřišti v Golčově Jeníkově a k vidění byl zajímavý fotbal, k němuž přispěly oba celky.

Zápas s týmem ze spodku tabulky nám vůbec nevyšel a pořádně jsme se nedostali do hry.

S ohledem na početnou marodku jsme v týdnu vyhlíželi blížící se zápas s Vyšehradem s obavami. Naštěstí se tři kluci dokázali dostat do provozuschopného stavu, a tak jsme do Prahy vyrazili s 11 hráči z kádru U15. Na lavičku jsme použili hráče U14, kterým zase jeli pomoct hráči U13. Díky všem trenérům za spolupráci. Nutno dodat, že i domácí se potýkali s marodkou a na střídačce měli jen jednoho hráče.

V prvním poločase jsme maličko soupeřili sami se sebou – brzký vlastní gól, pomalá rozehrávka, tlačení se přehuštěným středem, neproměněné příležitosti. Takže to bylo hlavně o nás, jestli dokážeme výkon a produktivitu zlepšit, protože góly v bráně domácích visely ve vzduchu.